Družstevní minimum 1. díl:
Dědictví družstevního bytu
Při pořizování družstevního bydlení si zájemce nekupuje družstevní byt, ale družstevní podíl, který představuje účast v bytovém družstvu, s nímž je spojeno právo užívat konkrétní družstevní byt. V případě úmrtí do dědického řízení přechází právě zmiňovaný družstevní podíl, se kterým je spojeno právo nájmu k bytu.
Jestliže byl družstevní podíl ve společném jmění manželů, v případě úmrtí jednoho z nich se družstevní podíl neprojednává v dědickém řízení, ale výlučným členem bytového družstva s právem bydlení se stává automaticky pozůstalý manžel. Pokud k této situaci nedojde a zdědíte podíl v družstvu, přechází na vás rovněž veškerá práva a povinností. „Případné neplnění povinností by vám mohlo způsobit zbytečné problémy, proto je dobré v této situaci zjistit, jak na tom byl zemřelý člen družstva – zda nevznikají nedoplatky či zda nebyl s družstvem v nějakém sporu. Ideální je proto kontaktovat vedení družstva a vše potřebné řešit osobně,“ vysvětluje Jan Vysloužil ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Pokud jste právoplatnými dědici družstevního podílu, je třeba počítat s náklady za notáře. Jeho odměna záleží na výši děděného majetku. Výše hodnoty družstevního podílu se obvykle řeší souhlasným prohlášením dědiců. Když se nedohodnou, spokojí se notáři s dobrozdáním realitní kanceláře, která sdělí cenu obvyklou srovnatelného bytu v dané lokalitě. Příjmy z dědictví jsou pak součástí běžné daně z příjmů, jsou ale osvobozeny od daně. V praxi to znamená, že bezúplatný příjem z dědictví nebo odkazu sice musíte uvést do daňového přiznání, ale daň z něj neplatíte.
Dědění družstevního podílu v manželství
Ačkoliv se může zdát dědictví v případě manželství jako jasná záležitost, existují i v tomto případě dvě různé situace. Pokud jsou manželé společnými členy družstva, zůstává po smrti jednoho z manželů výhradním členem družstva druhý z manželů (ať už členství kupovali společně nebo pouze jeden z manželů).
Pokud právo na družstevní byt nabyl jeden z manželů před uzavřením manželství, pak se po smrti manžela stává novým členem bytového družstva ten dědic, kterému připadne v dědickém řízení družstevní podíl. Pozůstalý manžel totiž nebyl spoluvlastníkem družstevního podílu – nenabyl společné členství v družstvu. Družstevní podíl se pak v dědickém řízení projednávat bude a zdědit ho může pozůstalý manžel, ale i jiný dědic.
Více dědiců na jeden členský podíl
Zákon o obchodních korporacích umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami. „Bytová družstva mají často spoluvlastnictví družstevního podílu omezeno tak, že se umožňuje pouze manželům, příp. registrovaným partnerům,” popisuje Jan Vysloužil.
Společní členové jsou spoluvlastníci družstevního podílu a společnými nájemci bytu. Zastupováním směrem k bytovému družstvu může vykonávat kterýkoli z nich a je zároveň správcem společné věci.
V případě, že stanovy vylučují spoluvlastnictví, měl by být v ideálním případě výsledkem dědického řízení jen jeden dědic. Rozhodnutí o nabytí dědictví však často v praxi znějí tak, že se dědici družstevního podílu stane více osob (nejčastěji jde o sourozence v dědictví po rodičích), tj. v dědickém řízení se otázka právního nástupce zemřelého v bytovém družstvu nevyřeší. Dědicové se pak mezi sebou musí dohodnout, kdo z nich se stane výlučným vlastníkem družstevního podílu, a ten by měl ostatní dědice vypořádat.
Autor: Jan Skalník
Zdroj: SČMBD